Úvodem k tomuto článku je popis sekundárních mřížek neboli Lysholmových clon. V něm tvrdíme, že pro digitální zobrazení s použitím stacionární mřížky je nutná hustota minimálně 70 L/cm. Zde na snímcích fantomu kolene pořízených za použití nepřímé digitalizace ukážeme proč.
|
|
Snímek vlevo - clona 40 L/cm.
Snímek vpravo - clona 70 L/cm.
Identické expoziční parametry, stejný processing, rozlišení skenu 10 px/mm (velikost obrazového bodu 100 mikronů). Snímek vlevo zřetelně ukazuje rušivé pruhy moiré. Moiré neboli aliasing je jev, který vzniká interferencí dvou blízkých frekvencí, v tomto případě frekvence Lysholmovy clony (40 lamel na 1 cm = 40 párů čar na 1 cm = 4 páry čar na 1 mm) a frekvence vzorkování digitálního obrazu (10 bodů na 1 mm = 5 párů čar na 1 mm). Výsledkem jsou zdánlivé obrazce, v tomto případě pruhy, objevující se na snímku. Při zoomování takového snímku v prohlížeči se tyto zdánlivé pruhy navíc pohybují, podobně jako rozladěný obraz na starých televizních přijímačích.
 |
 |
Snímek vlevo - clona 40 L/cm.
Snímek vpravo - clona 70 L/cm.
Bližší pohled (výřezy ze snímků výše) ukazuje, že moiré znehodnocuje především zobrazení měkkých tkání, na kostech potom může vytvářet falešný dojem větší ostrosti.
Takto vypadá snímek s Lysholmovou clonou o hustotě 40 l/cm při 200% zvětšení v prohlížeči. Svislé linky jsou tím, co je příčinou vzniku moiré při zoomování obrazu.
Další snímek při 200% zvětšení, tentokrát ale s Lysholmovou clonou o hustotě 70 l/cm. Žádné linky, překrývající anatomické detaily a způsobující při určitých poměrech zvětšení moiré neboli aliasing zde nejsou.
Objevují se názory, že problémům s mřížkou o nízké hustotě se u nepřímé digitalizace lze vyhnout "šikovným" nastavením rozlišení čtečky. Oba snímky výše byly pořízeny s velikostí obrazového bodu 100 mikronů, která je obvyklým maximem čteček pro obecnou radiologii. Následující snímek byl pořízen s velikostí obrazového bodu 167 mikronů, mřížka 40 l/cm, 200% zvětšení:
Svislé pruhy na snímku již nejsou tak zřetelné, nicméně jsou tam stále a při zoomování opět vytvářejí dojem rozladěného televizního obrazu. Navíc je patrná ztráta rozlišení detailů kostní struktury. Úprava rozlišení čtečky tedy problém aliasingu neřeší, jedinou cestou k čistému snímku je Lysholmova clona s dostatečnou hustotou. Pro rozlišení do 10 px/mm (obrazový bod 100 mikronů nebo větší) je optimální hustota 70 l/cm. Speciální čtečky s vyšším rozlišením potom vyžadují i Lysholmovy clony s vyšší hustotou.
Podobný efekt jako u digitalizace má Lysholmova clona s hustotou 70 l/cm i při snímkování na film. Zatímco na snímcích s mřížkou "čtyřicítkou" jsou jednotlivé lamely vidět zblízka pouhým okem, při použití "sedmdesátky" nejsou viditelné ani s lupou a nejsou tak rušivým elementem při diagnostice, takže investice do kvalitní Lysholmovy clony se vyplatí i u filmového provozu.
Pro film i jakoukoli digitalizaci samozřejmě platí, že je-li mřížka zabudovaná v pohyblivé bucky cloně, budou lamely díky kmitání rozmazané a tudíž lze bezpečně používat standardní hustotu 40 l/cm.
Odkaz na tento článek: http://www.vmk-rtg.cz/lysholmovy-clony-70lcm.htm
Související stránky:
Lysholmovy clony
Digitální zobrazovací systémy
Digitální systémy pro veterinární rtg zobrazení
(C) V.M.K. 2001 - 2011. Tuto webovou stránku pro Vás připravil a udržuje sbor
firemních webmistrů.